Investujete do vývoje, marketingu i lidí a máte náskok před konkurencí. Ale chráníte to, co tvoříte? Bez patentu, ochranné známky nebo dobře nastavené smlouvy riskujete, že bude někdo jiný sklízet plody vaší práce. Jak v byznysu ochránit duševní vlastnictví?

Ochrana duševního vlastnictví není jen formalita. Je to strategická výhoda a obrana proti zbytečným ztrátám.

Nejen v podnikání často platí, že rychlost a prozíravost vítězí. Stejně důležité jako být první je ale chránit to, co jste vytvořili, vyvinuli nebo vyzkoumali. Zdá se vám, že zajištění právní ochrany duševního vlastnictví je jen zbytečně zdlouhavý a nákladný krok, který odkládá rychlé uvedení produktu na trh? Raději investujete do marketingu nebo hledání investorů než do IP ochrany? Duševní vlastnictví není jen formalita. Je to strategická výhoda a obrana proti zbytečným ztrátám, jak ukazují četné případy z praxe.

Například český vynálezce František Hrabal a jeho firma Coda Development čelili technologickému obru – výrobci pneumatik Goodyear. František Hrabal tvrdil, že mu odcizili technologie související s tzv. autonomně dofukovanými pneumatikami. Díky nastaveným smlouvám, které Goodyear zavazovaly k mlčenlivosti, u amerického soudu nejdříve uspěl – porota mu přiznala náhradu ve výši až 1,6 miliardy korun. V navazujícím řízení sice soud toto rozhodnutí poroty zatím definitivně nepřiznal, nicméně řízení pokračuje a čeká se na pravomocný rozsudek. Případ už teď ale jasně svědčí o tom, že ochrana nápadu může mít i velmi zásadní finanční dohru.

Dalším příkladem může být český Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který díky správné licenční politice na látky prof. Antonína Holého získal miliardy korun z licencí antivirotik prodávaných firmou Gilead Sciences. Včasná mezinárodní patentová ochrana tady přinesla dlouhodobý příjem pro výzkum v Česku.

Podobných případů ale v české a slovenské realitě existuje celá řada. Jak situaci nepodcenit a jak zvolit správný typ ochrany vašeho nápadu? Je potřeba ho chránit doma i v zahraničí a co má být vlastně předmětem samotné ochrany?

Rychlost neznamená zbrklost

V dnešní rychlé a konkurenční ekonomice hrají důležitou roli flexibilita a schopnost být první na trhu. To ale neznamená, že byste měli jednat zbrkle. Pokud příliš brzy zveřejníte novou technologii, třeba na webu, veletrhu nebo při prezentaci investorům, můžete nenávratně přijít o možnost patentové ochrany. Ve většině zemí totiž platí, že abyste mohli vynález patentovat, musí být nový, tedy dosud nikde nezveřejněný. Nestačí, že jste jej jako první uveřejnili. Tím vám ochrana ještě nevzniká. Musíte si svůj vynález jako první také přihlásit na patentovém úřadě.

Pokud ve firmě vytvoříte nový materiál, chemickou sloučeninu, technologický postup či zařízení, je nezbytné podat patentovou přihlášku nebo přihlášku užitného vzoru a teprve až poté jít s nápadem na veřejnost. Přihláška vám může zajistit právo na monopolní využití vynálezu až na 20 let, a to prakticky po celém světě. Bez podání patentové přihlášky svým konkurentům sdělíte jen výsledky vašeho draze placeného výzkumu bez možnosti jakékoli náhrady.

Je však třeba počítat s tím, že výměnou za výhradní monopol bude váš vynález veřejně popsaný v patentových databázích, a tím pádem přístupný všem. Princip patentu je tedy jednoduchý: monopol výměnou za sdílení technologie.

Alternativa: ochrana obchodního tajemství

Efektivní alternativou k patentu je ochrana know-how jako obchodního tajemství. To nevyžaduje registraci a ochrana platí okamžitě. Pokud je informace neveřejná, má hospodářskou hodnotu a jako podnikatel přijímáte přiměřená opatření k jejímu utajení. To může být klíčové zejména u inovací, které nechcete nebo nemůžete zveřejnit formou patentu.

Slavný americký spor mezi Googlem (přes jeho dceřinou firmu Waymo) a Uberem ukázal, že i obchodní tajemství je možné účinně vymáhat. Waymo žalovalo Uber za zneužití důvěrných informací týkajících se vývoje autonomních vozidel poté, co bývalý zaměstnanec Waymo přešel do Uberu a odnesl si 14 000 technických dokumentů. Spor skončil mimosoudním vyrovnáním v hodnotě v přepočtu přes 5 miliard Kč (245 milionů USD).

I v Česku a na Slovensku je dnes možné obchodní tajemství právně chránit – EU směrnice a český i slovenský zákon to výslovně umožňují. Je ale nutné mít interní nastavení nakládání s obchodním tajemstvím a jeho ochrany, jinak vám ji soud nepřizná. Doporučujeme proto nastavit tyto procesy se zkušeným poradcem, aby byly řádně vymahatelné. Nejde totiž jen o právní, ale také technické parametry, kontrolu přístupu k těmto informacím a také o způsob, jakým s nimi ve firmě nakládáte.

Udělejte si s námi přehled o tom, jaké jsou v Česku a na Slovensku možnosti ochrany práv duševního vlastnictví:

Ochranné známky

Ochrání od brandu vaší společnosti až po jednotlivé výrobky. Mohou chránit jak slovní název, tak logo, ale i tvar výrobku (čokoláda Toblerone), jeho barvu (fialová Milka), případně znělku (McDonald’s „I am loving it“). Může se ale jednat i o audiovizuální animaci (např. znělka Netflix).

Průmyslový vzor

Vedle toho, jak se vaše společnost nebo výrobek jmenuje, si můžete chránit i logo nebo design, tj. jak konkrétní výrobek vypadá. To se chrání tzv. průmyslovým vzorem. Nemusí se jednat např. pouze o módní výrobky, ale také o jednotlivé autodíly, obaly a krabice vašich výrobků, případně vzhled počítačového uživatelského prostředí či loga. Uplatnění je skutečně široké.

Patent a užitný vzor

Chcete chránit nejen to, jak se produkt jmenuje a vypadá, ale i jeho unikátní inovativní prvky? To jde již zmíněným patentem nebo užitným vzorem. Ty poskytují unikátní ochranu, která vám zaručí komerční monopol. Žádný z konkurentů nebude moci ani interně používat vámi patentovanou technologii.

Autorské právo

Autorským právem lze chránit jakékoli texty, grafiku, znělku, hudbu, ale případně i vzhled výrobku. Výhoda autorského práva spočívá v tom, že pro vznik jeho ochrany není zapotřebí žádné přihlášky nebo registrace. Autorské právo se týká také každého softwaru. Programujete něco nebo si necháváte implementovat nový software? Pamatujte na ošetření autorských práv mezi zhotovitelem a objednatelem.

Doménové jméno

Nezapomínejte ani na včasnou registraci doménového jména pro svou společnost, projekt či výrobek, abyste se vyhnuli tzv. cybersquattingu, kdy spekulanti „vykupují“ domény, o které byste mohli mít zájem.

Právo k databázi

V praxi se často zapomíná i na tzv. zvláštní právo pořizovatele databáze. Databází se rozumí jakákoli data, která jsou nějakým způsobem strukturovaná. Tedy ne vše, co je dostupné online, je k volnému použití. Web scraping nebo jiné kopírování online dat a jejich další zpracování mohou být porušením tohoto zvláštního práva. To vzniká neformálně bez nutnosti jakékoli registrace hned, jakmile databáze vznikne.

Obchodní tajemství

Obchodním tajemstvím je cokoli, co vám dá konkurenční výhodu (průzkum trhu, databáze klientů, speciální způsob výroby), co je běžně nedostupné či tajné a ocenitelné. Musí se jednat již o konkrétní informace a skutečnosti, nikoli o nějaké abstraktní představy či nápady. I v Česku již existují soudní rozhodnutí přiznávající milionové náhrady škody za porušení obchodního tajemství.

Na co si dát pozor

V dnešním online světě není problém podat si jakoukoli přihlášku na druhé straně zeměkoule. Je s tím potřeba počítat a ověřit, že nikomu práva porušovat nebudete, pokud přijdete na trh s novým produktem, nebo pokud se naopak inspirujete u své konkurence vy.

Prevencí jsou. tzv. freedom-to-operate analýzy, které prověří, zda vaše technologie nezasahuje do práv konkurence. U ochranných známek se pak provádí tzv. známkoprávní rešerše. Pro klienty takové analýzy běžně zpracováváme ještě předtím, než se pouštíme do nákladných registrací patentů či ochranných známek.

Myslete také na to, že pokud budete chtít jakýkoli nápad využívat, je potřeba smluvně ošetřit vztah s jeho tvůrcem/autorem. Je pak pozdě taková práva zajišťovat, když vám odejde zaměstnanec nebo jednatel ke konkurenci, případně vás nepříjemně překvapí váš partner nebo dodavatel, když vám s vaším nápadem začne konkurovat. To platí i pro název společnosti nebo logo.

Některá práva duševního vlastnictví poskytují ochranu až s jejich registrací. I když si tedy zajistíte práva k nějakému vynálezu či logu od jeho tvůrce, je nezbytné podat ještě jejich přihlášku. To platí u ochranných známek, průmyslových vzorů, patentů / užitných vzorů i doménových jmen.

S registrací to na druhou stranu není nutné přehánět. Podejte si přihlášky průmyslového vlastnictví pouze pro území, kam budete reálně směřovat své aktivity, případně kde počítáte, že byste své duševní vlastnictví mohli licencovat nebo jinak zkomercionalizovat. Pro ostatní země se to nevyplatí.

H&P PATENTS a IP Litigation praxe

Jednou z klíčových specializací HAVEL & PARTNERS je oblast práva duševního vlastnictví (IP) a technologií. Náš specializovaný tým je největší na česko-slovenském trhu – čítá kolem 40 odborníků. Máme zkušené IP právníky, patentové zástupce a advokáty se specializací na IP spory či technologické transakce.

V HAVEL & PARTNERS jsme totiž propojili technickou odbornost patentových zástupců v rámci naší praxe H&P Patents se špičkovými právními službami. Díky tomu poskytujeme komplexní ochranu duševního vlastnictví od technických až po právní či daňové otázky.

Naši patentoví a známkoprávní zástupci mají technické vzdělání a velmi dobře se orientují v technickém rozměru vašeho odvětví. Naši právníci pak mají na starost ošetření všech klíčových oblastí, od komplexní licenční smlouvy a daňových dopadů přes nastavení struktur v rámci skupiny či transfer pricingu po zastupování klientů před soudy či obranu proti nárokům třetích stran.

Využíváme i řadu pokročilých technologií, pomocí nichž chráníme práva klientů proti nelegálním napodobeninám a padělkům, a to i ve spolupráci s celní správou či jinými příslušnými orgány.