Zaměstnanecké akciové plány, takzvané ESOPy, se v posledních letech staly vyhledávaným nástrojem motivace zaměstnanců, zejména ve startupech a technologických firmách. Co je ale pro mnoho firem stále složité, je zdanění těchto benefitů. Pravidla se za poslední rok a půl několikrát změnila a v praxi často panuje nejistota, kdy a jak máte daň odvést. Pojďme si v tom udělat jasno.

ESOPy umožňují klíčovým zaměstnancům získat podíl na úspěchu firmy v podobě akcií nebo podílů zdarma, případně za zvýhodněnou cenu.

Zaměstnancům mohou v souvislosti s Employee Stock Ownership Plan, neboli s ESOPy, vzniknout tři druhy příjmů. Prvním je tzv. nepeněžní příjem ze závislé činnosti. Ten vzniká, pokud zaměstnanec získá akcie nebo podíly (ať už “rovnou”, nebo uplatněním dříve sjednané nepřevoditelné opce na jejich pořízení) zdarma nebo za výhodnější cenu, než je tržní hodnota. Takový příjem se zpravidla daní jako mzda. Dalším druhem příjmu, který může zaměstnanci v souvislosti s ESOPy vzniknout, jsou dividendy. Ty se považují za kapitálový příjem. A nakonec za třetí, zdanění může podléhat i příjem z prodeje akcií, které zákon o daních z příjmu považuje za tzv. ostatní příjem. My se zaměříme na zdanění nepeněžního příjmu ze závislé činnosti, protože právě v této oblasti aktuálně dochází k největším změnám a vyvstává nejvíce otázek, se kterými se v praxi potkáváme.

Metoda zdanění nepeněžního příjmu u ESOPů závisí i na tom, kdo akcie/podíly poskytuje a kdo za ně platí. Pokud akcie zaměstnancům nabízí přímo český zaměstnavatel nebo pokud nese náklady spojené s jejich poskytnutím (například ze strany mateřské firmy), pak se příjem daní jako mzda, tj. přes mzdovou evidenci firmy, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění.

Naopak pokud akcie/podíly poskytuje například zahraniční mateřská společnost a český zaměstnavatel náklady nenese, musí zaměstnanec zdanit příjem sám ve svém daňovém přiznání. V takovém případě se z příjmu sice neplatí pojistné odvody, ale odpovědnost za správné zdanění je na zaměstnanci.

Legislativním procesem momentálně prochází novela, která zavádí specifický režim pro kvalifikované ESOPy a mění (resp. multiplikuje) současná pravidla. Pro přehled si ale nejprve projdeme, jak to fungovalo doposud.

Tax Before Cash

Až do konce roku 2023 se nepeněžní příjem danil ve chvíli, kdy zaměstnanec akcie/podíly nabyl a už o ně nemohl přijít – například při uplatnění opce nebo tzv. vestingu v rámci plánů typu Restricted Stock či Restricted Stock Units.

V těchto případech firma musela zaměstnanci spočítat rozdíl mezi tržní cenou akcií/podílů a částkou, kterou zaměstnanec případně zaplatil, a z tohoto rozdílu odvést daň a pojistné, které snižovaly čistou mzdu zaměstnance (tzv. tax before cash). V důsledku toho bylo často nutné část akcií/podílů odprodat, aby zaměstnanec mohl pokrýt daňovou povinnost a odvody na sociální a zdravotní pojištění.

U firem, které nejsou veřejně obchodované, to zároveň často znamená složité oceňování, které je pro řadu z nich přinejmenším náročné.

Odložení zdanění

Od ledna 2024 došlo ke změně, která měla za cíl do zdanění ESOPů zakotvit princip "no tax before cash". Zákon umožnil zdanění akcií/podílů nabytých po 1. lednu 2024 odložit až na některý z tzv. rozhodných okamžiků v budoucnu, který nastane jako první. Například, když dojde k ukončení zaměstnání, zaměstnavatel vstoupí do likvidace, pokud zaměstnanec nebo zaměstnavatel přestává být daňovým rezidentem České republiky (od roku 2026 by tato podmínka měla být pravděpodobně zrušena), nastane-li převod nebo přechod akcií/podílů (např. prodej nebo darování; převod mezi brokerskými účty bez změny vlastnictví není převodem pro tyto účely), proběhne-li výměna akcií/podílů, kdy se změní jejich celková nominální hodnota nebo pokud uplyne 10 let od nabytí akcií/podílů (od roku 2026 pravděpodobně až 15 let).

Změna související legislativy v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění vstoupila v účinnost 1. července 2024.

Kromě odložení okamžiku zdanění tato legislativa zavedla i možnost snížení zdanitelného příjmu, pokud mezi nabytím akcie/podílů a zdaněním jejich hodnota klesne. V takovém případě je nutné zohlednit obdržené dividendy snížené o daň nebo jiné plnění, které vzniklo do doby odloženého zdanění.

Tato legislativa jinak ale klasifikaci nebo způsob zdanění příjmů z ESOPů nezměnila. Nepeněžní příjem je i nadále příjmem ze závislé činnosti, který se počítá jako rozdíl mezi tržní hodnotou akcií/podílů v okamžiku nabytí a případnou cenou, kterou hradí zaměstnanec.

Správné vykazování odložených zdaňovaných příjmů v rámci mzdové evidence nicméně vyžaduje značnou součinnost ze strany zaměstnance. Ten vás jako zaměstnavatele musí informovat o tom, že akcie/podíly prodal a za jakou cenu, i o tom, jestli v mezičase obdržel dividendy atd. I když zákon zaměstnance k součinnosti zčásti zavazuje, může to být v praxi náročné. Ozývaly se tak hlasy, které volaly po další úpravě legislativy.

Oznámení odloženého režimu

Tato nespokojenost řady zaměstnavatelů a představitelů startupové scény vedla k další úpravě legislativy, která je účinná od 1. dubna 2025. Ta zavedla volitelnost odloženého režimu – pokud ho chcete využít, musíte to oznámit Finanční správě.

Od okamžiku, kdy zaměstnanci akcie/podíly získají, musí zaměstnavatel podat oznámení nejpozději do 20. dne následujícího měsíce. Pokud například zaměstnanec nabude akcie v srpnu, oznámení je třeba podat do 20. září 2025. Pokud firma oznámení nepodá včas, bude se příjem považovat za zdanitelný buď v měsíci, kdy zaměstnanec akcie získal (pokud jde přes mzdovou evidenci), nebo v rámci daňového přiznání za daný rok (pokud zdanění řeší zaměstnanec sám).

Tato povinnost se přitom nevztahuje jen na akcie/podíly nabyté po 1. dubnu 2025, ale zpětně i na akcie/podíly přidělené od 1. ledna 2024 do 31. března 2025. U těch bylo potřeba využití režimu odloženého zdanění nahlásit Finanční správě do 2. června 2025. Pokud jste oznámení do tohoto termínu nepodali, považuje se příjem za zdanitelný – a to buď v rámci mzdy v květnu 2025, nebo v rámci daňového přiznání zaměstnance za rok 2025. Pro účely oznámení lze využít nepovinný formulář dostupný na webových stránkách Finanční správy.

Otázky v praxi

S legislativou účinnou od dubna ale vyvstala řada dalších praktických otázek, které je potřeba v souvislosti s ESOPy dořešit. Generální finanční ředitelství například v dubnu připustilo, že v roce 2024 bylo ještě možné postupovat podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2023, tj. zdanit akcie/ podíly v rámci mzdové evidence v okamžiku nabytí, případně mohl sám zaměstnanec zahrnout nepeněžní příjem do svého daňového přiznání za rok 2024.

Ve vztahu k příjmům, které procházejí mzdovou evidencí a podléhají příspěvkům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, s obdobným přístupem souhlasí i ministerstvo zdravotnictví. Česká správa sociálního zabezpečení se však vyjádřila, že se k takovému přístupu nepřipojí. Je tedy otázkou, zda a jak v praxi přistupovat k zpětným opravám mzdové evidence ve vztahu k příjmům zúčtovaným už v roce 2024.

Další praktické otázky se týkají zejména zahraničních společností, které poskytují ESOPy zaměstnancům svých poboček v České republice. Například v případě absence datové schránky je podání oznámení poštou nepraktické a hrozí, že dokument nemusí dorazit včas.

Obecně lze říci, že využití odloženého režimu zdanění je v zájmu zaměstnanců, ale volbu režimu provádí zaměstnavatel, pro kterého je odložený režim spíše administrativní zátěží. Je tedy otázkou, jak k tomu ve firmě přistoupíte. Není ani jasné, jak se budou řešit situace, kdy společnost oznámení podá se zpožděním, aniž by o tom zaměstnanec, který má povinnost daňové přiznání podat, věděl.

Příběh nekončí

A s ESOPy a změnami v legislativě ještě stále není konec. Momentálně legislativním procesem prochází novela, která míří na startupy a bude se týkat jenom kvalifikovaných ESOPů – dle zákonem vymezených definic společností (startupů), účastníků (zaměstnanců) a samotných programů. V rámci nejnovějšího režimu se příjem z ESOPů bude také danit až v okamžiku prodeje akcií/podílů, a to v daňovém přiznání jako ostatní příjem dle zákona o daních z příjmů (nejpozději do 15 let od uplatnění opce / nabytí akcií nebo podílů). To znamená, že již nebude docházet k oddělenému zdanění nepeněžního příjmu zaměstnance ze závislé činnosti a příjmu z prodeje akcií/ podílů.

Příjem z kvalifikovaných ESOPů nebude podléhat příspěvkům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a firma ho nebude muset uvádět v rámci mzdové evidence, pouze podá oznámení na finanční úřad ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.

Příjem z prodeje akcií/podílů nelze ovšem v rámci tohoto nejnovějšího režimu osvobodit od zdanění při splnění časového testu (3 roky pro akcie a 5 let pro podíly) – na rozdíl od „standardního“ a „odloženého“ režimu, kde je tato možnost zachována.

Abychom si to shrnuli: Již existující režimy zdanění ESOPů budou nadále paralelně existovat s tím nejnovějším. To znamená, že se schválením poslední novely budeme mít tři odlišné režimy zdanění ESOPů.