Pokud správce daně dospěje k názoru, že pro správné zjištění a stanovení daňové povinnosti potřebuje získat více informací, může přistoupit k provedení místního šetření. Málokdo však ví, že může nastat i situace, kdy úředník z finančního úřadu neohlášeně zaklepe na dveře u zaměstnance či podnikatele doma.

Místní šetření není daňovou kontrolou a neslouží ke komplexnímu zjišťování či prověřování daňových povinností, je to nicméně postup správce daně, v rámci kterého vyhledává důkazy a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, případně na jiném místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější.

Cílem správce daně je získat informace potřebné ke stanovení daně ve správné výši. K místnímu šetření nejčastěji přistupuje v situacích, kdy potřebuje ověřit tvrzení daňového subjektu nebo zajistit konkrétní důkazy, které nelze získat jiným způsobem. Je nicméně třeba zdůraznit, že se nejedná o kontrolní činnost správního orgánu nebo jakkoli represivní či jinak vynucovací prostředek a je na vás, zda poskytnete nezbytnou součinnost, či nikoli. Tomu pak ale případně také odpovídají procesní důsledky, k nimž patří i možnost uložení pokuty.

Úředník v terénu

V době, kdy více než rok a půl řada lidí pracuje z domova a mnohé společnosti přesunuly svůj byznys z kanceláří, se tedy není čemu divit, že správce daně může v některých případech zaklepat i na dveře u zaměstnanců či podnikatele doma a zajišťovat důkazy přímo tam.

Doporučujeme poučit zaměstnance a nastavit interní procesy tak, aby zaměstnanec či firma poskytli správci daně pouze nezbytně nutné informace týkající se místního šetření a byli si vědomi i rozsahu pravomocí správce daně.

Představte si například společnost, která správci daně tvrdí, že nechala za půl milionu zařídit doma kancelář svému zaměstnanci (vše samozřejmě v nákladech a bez DPH), nebo podnikatele, který si přestěhoval kancelář do svého nového rodinného domu a správci daně tvrdí, že moderní kotel pro ohřev vody, který nakoupil bez DPH a eviduje v nákladech, slouží k výkonu jeho ekonomické činnosti. Stejně tak může daňový subjekt tvrdit, že nové notebooky a LCD monitory, které nakoupil, využívají jeho zaměstnanci k výkonu práce z domova. Pokud je to nejúčelnější, správce daně opravdu může vyrazit „do terénu“, aby přímo na místě ověřil, jestli tomu tak skutečně je.

Podnikatelé, kteří využívají své obydlí nebo obydlí svých zaměstnanců pro výkon své podnikatelské činnosti, by si proto měli být vědomi svých základních práv i povinností při místním šetření a předem náležitě poučit také zaměstnance, jimž umožnili pracovat z domova.

Neohlášená návštěva

Správce daně se nemusí předem ohlásit a v době přiměřené předmětu místního šetření má právo na přístup na pozemky, do provozních budov a místností včetně dopravních prostředků, k účetním záznamům nebo jiným informacím, a to i na technických nosičích dat, v rozsahu nezbytně nutném pro dosažení cíle správy daní.

Když správce daně uváží, že nelze skutečnosti zjistit jiným způsobem a je to nezbytné, může při místním šetření vstoupit také do obydlí daňového subjektu nebo obydlí jeho zaměstnanců, která daňový subjekt současně využívá ke svému podnikání. Nepotřebuje přitom příkaz k domovní prohlídce ani jiný podobný dokument, který by ho k návštěvě opravňoval, a není nutná ani přítomnost policie. Správce daně si může průběh místního šetření také nahrávat.

Při místním šetření by měl nicméně jednat v nezbytně nutném rozsahu. „Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují,“ říká konkrétně daňový řád. Informace o důvodu přítomnosti správce daně je uvedena v protokolu o místním šetření, ale správce daně by ji měl osobně sdělit také v rámci poučení.

Nechat, či nenechat dveře otevřené?

Je nutné znovu zdůraznit, že je na rozhodnutí konkrétní osoby, zda si úředníka z finančního úřadu k šetření do domu pustí, či nikoliv, a pokud odmítne, nemůže se úředník vstupu násilím domáhat. Na druhou stranu jsou ale podle daňového řádu podnikatel i jiné zúčastněné osoby povinni poskytovat při místním šetření správci daně potřebnou součinnost – například zapůjčit vyžádané dokumenty i další věci nezbytné pro provedení místního šetření, umožnit nahrávání, odebírání vzorků atd.

Pokud tedy odmítají spolupracovat, může to mít procesní důsledky; správce daně například může udělit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč tomu, kdo při místním šetření závažně ztěžuje správu daní tím, že neuposlechne pokynu úřední osoby nebo navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek či se chová k úřední osobě urážlivě. Pokud se místní šetření týká například osvědčení důkazních prostředků jako důkazů pro tvrzení daňového subjektu, odmítnutí součinnosti může mít za následek neunesení důkazního břemene na straně daňového subjektu.

Oprávnění správce daně nejsou nicméně bezbřehá. Můžeme se tedy setkat i s požadavky vznesenými nad zákonný rámec místního šetření. Jedním z nich může být také zastřený výslech přítomného zaměstnance prováděný zejména formou nevhodně kladených otázek.

Je také potřeba, aby zaměstnanci byli vhodně poučeni a požadovali po správci daně ověření jeho úřední totožnosti (služební průkaz) a účast zodpovědné osoby nadřízeného (například interně určené osoby s hlubší znalostí problematiky daňového řízení), trvali na sepsání protokolu na místě a poskytnutí jeho kopie (jinak může být sepsán pouze dodatečný úřední záznam, který se zakládá přímo do spisu) či požádali správce daně o to, aby jim umožnil zvukovou nahrávku probíhajícího šetření.