V roce 2020 kvůli pandemii zpomalila skoro celá státní správa a výjimkou nebyly ani soudy. Civilní řízení u okresních soudů trvalo průměrně přes devět měsíců, podle statistik to bylo celkem o 18 dní déle než předchozí rok. I když se soudům dařilo po pár týdnech nejtvrdších omezení relativně rychle vrátit do fungujícího provozu, i tak by česká justice potřebovala zrychlit.

Dle soudních statistik bylo v roce 2020 kvůli pandemii méně nových sporů, soudní řízení ale trvala delší dobu. Podle výroční zprávy o stavu české justice, kterou zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti, se v roce 2020 prodloužila délka civilního řízení na 281 dní. V předchozím roce to bylo 263 dní.

Od roku 2015 přitom soudy spíše zrychlovaly a dařilo se délku jednání každoročně zkracovat. Prodloužení lze alespoň zčásti přičíst pandemii covid-19. Paradoxem ovšem je, že v roce 2020 soudy řešily sporů méně. Nedařilo se jim jich ale vyřešit tolik jako v předchozích letech, což zejména u soudů prvního stupně vedlo k prodloužení řízení.

V počtu civilních sporů je patrný pokles zejména na jaře roku 2020. Při běžném chodu v letech 2017 až 2019 docházelo v měsíci březnu ke značnému nárůstu nových případů, zatímco v roce 2020 nově zahájených řízení ubylo. Okresní soudy v tomto období zahájily o 4 až 5 tisíc nových věcí měsíčně méně než v předchozích letech.

I když ale soudcům leželo na stolech méně případů, v čase omezení nemohli dělat práci tak, jak byli zvyklí. Na nějakou dobu se prakticky zastavila osobní jednání, soudci se přesunuli z kanceláří domů a co nestihly soudy na jaře, těžko se potom už dohánělo. Ke konci roku obvykle nových věcí ubývá, nicméně v prosinci 2020 bylo nových případů skoro o 16 procent více, než je průměr za posledních 5 let.

Je na čem pracovat

V porovnání se zeměmi EU na tom nicméně české soudy nejsou až tak špatně a dlouhodobě se drží co do délky sporů v první čtvrtině států. V zemích "na konci tabulky", kde jsou Španělsko, Itálie, Malta a Francie, trvají spory v průměru třikrát déle. Naopak v Nizozemsku nebo Litvě jednají soudy ještě rychleji a průměrná délka sporů tam často nedosahuje ani 100 dní. Je tedy stále na čem pracovat.

Občanský soudní řád – procesní předpis, kterým se soudy řídí – neprošel po roce 1989 na rozdíl od ostatních přepisů jako občanský nebo trestní zákoník komplexní reformou. I to může být jeden z důvodů, proč se v řadě případů nedaří vést spory efektivně.

Složité obchodní kauzy téměř vždy trvají podstatně déle, než je uváděná průměrná délka řízení kolem devíti měsíců.

Pandemie měla nicméně jeden pozitivní efekt: Soudy a další instituce jako státní zastupitelství či věznice konečně vzaly na milost a začaly více využívat jednání prostřednictvím videokonferencí. Během prvního nouzového stavu v roce 2020 byl objem videokonferencí značný – přes 8 tisíc. Pokud si tedy na jednání online soudy zvykly a budou ho využívat i v budoucnu, mohlo by to českou justici posunout znovu vpřed a celý proces urychlit.

Obchodní spory potřebují specialisty

Na komplikované obchodní spory, kterými se nejčastěji v HAVEL & PARTNERS zabýváme, se čísla ze zmiňované statistiky nevztahují. Z našich zkušeností víme, že složité obchodní kauzy téměř vždy trvají podstatně déle, než je uváděná průměrná délka řízení kolem devíti měsíců. Faktorů, které složité obchodní spory zdržují, je několik. Jako nejpalčivější problém praxe vnímáme, že ne vždy soudce cílevědomě směřuje k rozsudku. Strana, která tahá ve sporu za kratší konec, často zneužívá různé procesní nástroje, aby soudní řízení prodloužila. Může se jednat o nedůvodné námitky místní nebo věcné nepříslušnosti, námitky podjatosti, další vedlejší účastníky, návrhy na osvobození od soudních poplatků atd.

Kvalitní soudce takovou taktiku odhalí a odmítne. Ne vždy se to ale děje. Řízení se pak prodlužuje a prodražuje – svědci bývají nemocní a jednání se kvůli nim odročuje, po jednom znaleckém posudku se navrhuje ještě druhý a třetí revizní. Každopádně jde ale vždy o hledání rovnováhy v jednotlivých případech. Řada soudců si vede skvěle a celkově se trend spíše zlepšuje.

I tak je ale otázkou, zda si obchodní spory nezaslouží větší specializaci. Mohli by je soudit specializovaní soudci, kteří nesoudí ráno rozvod a odpoledne například důkazně a znalostně složitou kauzu odpovědnosti za vady stavby v řádu miliard korun.

Jasně, stručně, srozumitelně

Ve srovnání se západním světem u nás také stále zaostává kultura právního psaní a na něm přitom soudní spory stojí. Ne vždy však právní texty splňují vysoké požadavky na kvalitu a srozumitelnost, které by měly být samozřejmostí.

V HAVEL & PARTNERS máme kolegy s doktoráty z prestižních zahraničních univerzit, kteří se na srozumitelné psaní právních textů dlouhodobě zaměřují. Snažíme se psát stručně, věcně a přesvědčivě a systematicky to učíme i juniorní kolegy. Jsme totiž přesvědčení, že českému soudnictví celkově prospěje postupná kultivace, ke které již dochází a která do určité míry zahrnuje generační obměnu. Směr je dle našich zkušeností pozitivní.

Arbitráž jako alternativa

V oblasti řešení obchodních sporů pak existuje i alternativa. Pokud se vám zdají běžné spory pomalé a neefektivní, máte možnost se v rámci přípravy smlouvy anebo i později s protistranou dohodnout na arbitráži.

V arbitráži si strany volí rozhodce; můžete tedy při řešení složité věci vybrat odborníky, kteří ji rozhodnou s rozsáhlou zkušeností v daném oboru. Arbitráž je obecně rychlejší a zároveň také neveřejná, takže významným klientům hrozí jen minimální reputační riziko nebo riziko ohrožení obchodního tajemství. Ve srovnání se soudním řízením je tento proces flexibilnější a strany mají větší možnost ho ovlivnit.