Architektonické soutěže –volba pro investory s ambicemi

V České republice se každý rok zrealizuje průměrně 50 veřejných architektonických soutěží a desítky soukromých soutěží. Je to cesta, jak dospět ke kvalitnímu a ambicióznímu projektu, a to nejen u staveb ve veřejném prostoru.

Při projektování staveb a dalších stavebních realizací je věčným dilematem, zda upřednostnit cenu, nebo kvalitu. Řeší jej každý investor, ať už soukromý nebo veřejný. Nejvhodnější je vždy najít ideální poměr mezi oběma kritérii. Způsob, jak docílit za optimálních cenových podmínek výběru kvalitního projektu stavby, nabízí tzv. architektonická soutěž.

Soutěžím, soutěžíš, soutěžíme

V architektonické soutěži získává investor s pomocí odborníků ke svému stavebnímu záměru architektonický návrh. Jde o proces, který může v různých variantách realizovat soukromý i veřejný investor.

Z veřejných subjektů jsou v České republice nejčastějšími investory, tedy zadavateli architektonických soutěží, obce a kraje, které jejich prostřednictvím hledají nejčastěji ideální návrhy škol, víceúčelových kulturních nebo sportovních staveb, domů pro seniory či řešení veřejných prostranství.

Vedle regionálních záměrů ovšem přibývá i významných soutěží s celospolečenským významem pořádaných státními institucemi; příkladem může být soutěž na podobu terminálu Praha východ pro vůbec první vysokorychlostní železniční trať v ČR, na které jsme se podíleli jako organizátoři. Tento projekt svým architektonickým i technickým řešením symbolizuje novou éru vlakové dopravy a infrastruktury v Česku. A stále častěji volí architektonické soutěže v různých podobách i soukromí investoři.

Výběr podle regulí

O tom, jak se v soutěži prakticky postupuje při výběru architekta a projektu, rozhoduje především to, jestli je investor právě soukromá firma či osoba, nebo naopak veřejný subjekt, který financuje budoucí stavební záměr z veřejných rozpočtů. V druhém případě totiž celý proces podléhá jak pravidlům stanoveným Českou komorou architektů, tak zákonem o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ).

Pokud je předpokládaná hodnota soutěže vyšší než 2 miliony korun bez DPH nebo bude navazující plnění zadáváno v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění, je v takovém případě veřejný investor plně podřízen ZZVZ, který mu nabízí volbu mezi soutěží o návrh nebo soutěžním dialogem.

Nejběžnějším způsobem zadání architektonických soutěží je v současné době soutěž o návrh. Na základě popisu budoucího stavebního záměru předkládají architekti anonymně investorovi návrhy. Ty pak hodnotí soutěžní porota, kterou tvoří zástupci investora a zástupci architektonické obce nezávislí na investorovi. Přitom platí, že právě nezávislých odborníků musí být v porotě minimálně o jednoho více, než je zástupců investora. To má zajistit, že soutěžní návrhy budou hodnoceny zejména odborně.

S tímto typem zadávacího řízení máme bohaté zkušenosti. Doporučíme vhodnou podobu soutěže a zabezpečíme její hladký průběh.

Z přijatých návrhů vybírá porota zpravidla tři, které ocení soutěžními cenami. Když je rozhodnuto o tomto pořadí, teprve poté se odtajní jména autorů všech hodnocených soutěžních návrhů. Tím soutěž končí a dle ZZVZ na ni pak navazují jednání o rozpracování architektonické studie a zpracování projektu, a to zpravidla s vítězem soutěže.

Soutěžní dialog má obdobný proces, jen s tím rozdílem, že se návrhy nehodnotí anonymně, od počátku je tedy známo, kdo je autorem kterého návrhu. Dialog se využívá zpravidla při složitých zadáních, kdy už při samotném vzniku návrhu investor vede s architekty diskuse, řeší spolu detaily a upřesňují si zadání.

Odlišný postup pak může investor z veřejného sektoru volit u soutěží, jejichž odhadovaná hodnota je menší než 2 miliony korun bez DPH a navazující plnění není zadáváno v jednacím řízení bez uveřejnění. V takovém případě se nemusí řídit ZZVZ, nicméně stále je nutné dodržovat pravidla stanovená Soutěžním řádem České komory architektů. A opět jsou dvě cesty, jak vybírat, a to architektonická soutěž (v užším slova smyslu), kdy se hodnotí anonymní návrhy, nebo soutěžní workshop, u kterého jsou opět autoři od začátku známí. Postupuje se tedy obdobně jako u soutěží, které se řídí ZZVZ.

Volná disciplína

Soukromý investor má, co se týče procesu výběru a realizace architektonické soutěže, volnější ruce. Nemusí se řídit pravidly danými ZZVZ, a postup tedy nemusí být tak formální. Nicméně pokud investor vyhlásí architektonickou soutěž obdobnou formou, jako je soutěž o návrh, pak by měl i on respektovat pravidla Soutěžního řádu České komory architektů.

Další variantou, jak může soukromý investor vybrat nejlepší architektonický návrh pro svůj záměr, je možnost tzv. paralelního zadání. To prakticky znamená, že investor poptá několik architektonických studií, aby mu vypracovala návrh stavby, domluví se s nimi ovšem předem na tom, že jim za to uhradí odměnu.

Soutěže s výhodou

Pokud tedy investor, ať už soukromý, nebo veřejný, zvažuje, zda by měla pro jeho záměr architektonická soutěž smysl, rozhodně doporučujeme, aby se hned na začátku obrátil na experty. Odborníci, kteří se zabývají architekturou či organizací soutěží, mu pomohou vytvořit rozpočet, definovat investiční záměr a vybrat vhodný typ a účel soutěže. Na základě toho se pak může rozhodnout, jestli je pro něj architektonická soutěž ta správná volba.

V procesu rozhodování, zda uspořádat soutěž, či nikoli, někteří investoři namítají, že architektonická soutěž je příliš zdlouhavá a drahá. Jde o typické námitky, s nimiž se v praxi prosazování architektonických soutěží setkáváme.

Ano, architektonická soutěž je delší proces než jiné způsoby docílení návrhu stavby a kvalitní architektury. Návrhy jednotlivých soutěžících vyžadují dostatek času. K tomu je ale nutné dodat, že čas strávený kvalitní přípravou soutěže zajistí investorovi kvalitní vstupní informace k řešenému území a investora by pak nemělo v procesu výstavby nic nemile překvapit. V některých případech se tedy nevyplatí příliš spěchat, investorovi se to následně mnohonásobně vrátí.

Stejně tak je pravdou, že architektonické soutěže jsou dražší variantou než jiné možné metody. Vyšší náklady ovšem souvisejí s tím, že investor odměňuje v architektonické soutěži odborné porotce a přizvané odborníky, kteří mu pomáhají s formulací jeho zadání a radí mu i při výběru nejvhodnějšího soutěžního návrhu. Zároveň je investor také nucen finančně ocenit účast nejlepších soutěžících v architektonické soutěži. I zde ovšem platí, že vyšší náklady na architektonickou soutěž se investorovi v celém cyklu stavby mnohonásobně vrátí, protože kvalitní návrh stavby vybraný v soutěži výrazně přispěje ke snížení budoucích vícenákladů (projekčních či stavebních).

I přes uvedené výhrady jsme tedy přesvědčeni, že jsou soutěže jednoznačně tou správnou cestou ke vzniku kvalitních staveb a k rozvoji inovací v architektuře. Dobře připravená soutěž s ideálně nastavenými kritérii spolupráce může fungovat jako přímá cesta k úspěšnému cíli. Národní divadlo, brněnské výstaviště nebo liberecký vysílač Ještěd – to všechno jsou stavby vybrané právě v architektonických soutěžích. Tyto a mnohé další příklady potvrzují, že i díky nim vzniká kvalitní a hodnotná architektura, kterou oceňují i následující generace.