Jak ustát nájezdy spekulantů
v zemědělství?

Vzájemné spory mezi společníky, ale i spory mezi společníky a společností, jsou staré jako obchodní korporace samy a zemědělské společnosti nejsou výjimkou. Ba naopak. Zemědělství se stává v posledních letech stále atraktivnější investiční oblastí a láká i osoby s potenciálně spekulativními záměry. Jak se těmto novodobým nájezdníkům ubránit? Klíčová je prevence.

Riziko spočívá v nepoctivém výkonu společnických práv minoritními společníky, což může vést v krajních případech až k fatálním důsledkům pro korporaci.

Z naší zkušenosti víme, že snahy o jinak legitimní prosazování zájmů minoritních společníků v tuzemských poměrech se čím dál častěji překlápí do investičních záměrů různých spekulativních skupin. Postup je přitom jednoduchý. Ztížit skrze svůj minoritní podíl život ostatním subjektům ve společnosti do té míry, že je výhodnější takového minoritního společníka vykoupit za prémiovou cenu. To třeba i z důvodu, že se minoritnímu společníkovi podařilo činnost společnosti zcela paralyzovat. A někdy se může stát, že z minoritního společníka se nakonec stane někdo, kdo společnost převezme.

Zpátky do minulosti

Postavení minoritních společníků je historicky významné spíše v zemích se silnou tradicí burzovních trhů (typicky USA). Možnost velmi jednoduše a rychle nabýt i jen pár kusů akcií kapitálové společnosti s sebou nutně nesla i vyšší výskyt minoritních společníků, kteří se domáhali jejich vlastní představy o „spravedlivém“ uspořádání daných společností.

I když není Česká republika zemí se silnou tradicí burzovních trhů, i tak je téma minoritních společníků více než aktuální a důležité. Významným katalyzátorem byla v tomto ohledu privatizace státních podniků a velkých zemědělských družstev, jejímž výsledkem byl vznik mnoha společností s roztříštěnou společnickou strukturou. Podle Zprávy vlády o stavu české společnosti z roku 1999 hospodařila v letech 1992–1993 zemědělská družstva na dvou třetinách veškeré zemědělské půdy. Tehdy probíhala majetkoprávní transformace družstev, spojená s přeměnou na nové podnikatelské subjekty, a z 1197 zemědělských družstev vzniklo 1321 nových soukromých družstev a obchodních společností.

Od počátku devadesátých let se tak objevilo v tomto oboru obrovské množství společností s velkým počtem společníků s malými podíly, často s neomezenou převoditelností. Většina z těchto společníků pravděpodobně o výkon práv spojených s jejich podíly v zásadě nestála. Již tehdy se objevovaly skupiny tzv. profesionálních minoritářů, neboli nájezdníků, které (i dnes) hojně takové podíly skupují od původních vlastníků.

Mezi společnosti nejvíce exponované rizikem převodů podílů s cílem získat neoprávněnou výhodou jsou dnes privatizované vodárenské společnosti, a právě velké zemědělské společnosti a družstva. Důvodem zájmu potenciálních „nájezdníků“ na zemědělské společnosti je, že jde o lukrativní investiční segment, který aktuálně na trhu dokonce svými zisky může porážet i inflaci.

Zemědělství v kurzu

Kontinuální poptávka po potravinách a surovinách zemědělského původu vytváří stabilní a trvalý trh pro zemědělské produkty. Roste i cena zemědělské půdy. Podle Zprávy o trhu s půdou společnosti FARMY.CZ, byla průměrná tržní cena zemědělské půdy v roce 2022 na úrovni 335 tisíc Kč/ha, což představuje proti 294 tisícům Kč/ha v roce 2021 nárůst o 13,5 %. A cena stoupá za posledních 18 let kontinuálně. V porovnání s rokem 2005 se cena zemědělské půdy téměř zpětinásobila.

Investice do zemědělského sektoru tak mohou fungovat jako forma diverzifikace portfolia a nevykazují také takovou míru rizika jako jiné oblasti, protože zemědělství není tak náchylné k výkyvům trhu, jako jsou třeba akcie nebo obecně nemovitosti. Dá se také očekávat, že se zemědělství, kde se v dnešní době stále častěji prosazují moderní technologie, bude dál rozvíjet a je oborem, který má budoucnost i vzhledem k tlaku na udržitelné investice. Takto vysoce atraktivní obor tak přirozeně přitahuje osoby s potenciálně spekulativními záměry.

Práva v rukou spekulantů

Zpravidla má investor zájem na tom, aby jeho investice prosperovala, a on ji tak náležitě zhodnotil. Jenže ne každý vlastník musí mít na srdci jen co nejlepší kondici firmy či ostatních společníků. Není přitom ani rozhodující, jestli jde o společnost s ručením omezeným, akciovou společnost nebo (zemědělské) družstvo. Všechny tyto právní formy svěřují do rukou minoritních společníků, akcionářů či družstevníků (dále budeme po přehlednost používat jen pojem společník) nástroje, které mohou využívat i v neprospěch korporace.

Riziko spočívá právě v nepoctivém výkonu společnických práv minoritními společníky. Mnoho práv se totiž neváže na velikost podílu (s výjimkou práv hlasovacích a práv tzv. kvalifikovaných společníků a akcionářů). Může jít například o právo na informace (v případě družstva v závislosti na jeho stanovách), právo účasti na valné hromadě (členské schůzi) nebo možnost napadat platnost usnesení valné hromady (členské schůze). Tato práva mohou být sice dobrý sluha, ale v rukou jedinců s nekalým úmyslem i zlý pán.

Z naší zkušenosti útočí minoritní společníci výkonem svých práv především na samotnou korporaci. Mohou se nicméně zaměřit i přímo na ostatní společníky. Napadat tak mohou ale pouze společníky, kteří jsou členy statutárního orgánu. Typickým podnětem pro vyvolání sporu může být údajný střet zájmů nebo třeba spor o to, zda plnili statutáři svědomitě své povinnosti dle péče řádného hospodáře.

Minoritní společníci tedy mohou využít svých práv různými způsoby, což s sebou přináší různá rizika. Například se mohou snažit o odvolání všech či alespoň části členů volených orgánů a snažit se jim upřít jejich odměny. Mohou rovněž napadnout přímo členy statutárního orgánu tak, že začnou řešit údajnou jimi způsobenou újmu a tuto újmu pak chtít vymáhat. Dále mohou tvrdit, že jsou špatně nastavené smlouvy o výkonu funkce a členové si údajně neoprávněně vypláceli odměny a tyto odměny po nich bude chtít vrátit zpět apod. Mohou tak žalovat stávající nebo i již odvolaný management.

Další variantou je, že se pokusí převzít kontrolu nad valnou hromadou (členskou schůzí družstva) různými zákazy výkonu hlasovacích práv ostatními společníky. Možné je i cílené otevírání řady soudních sporů, a to často z důvodu třeba i jen formálních pochybení statutárního orgánu. Těmi může být nedodržení kteréhokoliv z formalistických požadavků zákona např. při sjednávání odměňování, svolávání valné hromady (členské schůze) a jejího řízení, či plnění jiných, typicky rutinních úkonů při řízení korporace.

Takové spory jsou pak samozřejmě pro korporaci velmi nákladné. Praktiky mohou dokonce vygradovat až do fáze úplného převzetí kontroly nad korporací, nebo její paralyzování do takové míry, že dojde k její likvidaci soudem.

Vystavět obranu

Neexistuje účinnější obrany, než je prevence. Tedy počítat již dopředu, že k takové situaci může dojít, a (zemědělskou) korporaci na případný útok ze strany minoritních společníků připravit. Prvním ochranným nástrojem, který by měl být na radaru každé korporace v ohrožení, je tzv. preventivní právní prověrka a compliance program.

Ty komplexně ověří, že korporace nevytváří zanedbáním (byť marginálních) povinností potenciální příležitosti, kterých by mohli minoritní společníci využít. Zároveň skrze vhodně nastavený compliance program dochází k významné redukci rizika, že se v budoucnu dostane korporace do rizikové situace. Pro tyto účely je ale vhodné nastavit dokumenty, a to přímo úpravou stanov či společenské smlouvy, v nichž lze práva minoritních společníků v určité míře omezit (například omezit právo na informace apod.) či alespoň přesně a precizně stanovit způsob jejich výkonu.

Pokud již zemědělské družstvo či jiná společnost tuší, že se ocitla před startem plánovaného „nájezdu“ společníka, je na místě velmi obezřetný postup zejména při organizování valných hromad nebo členské schůze družstva. Korporace si v takovém případě musí být jistá přípravou perfektní pozvánky zohledňující aktuální judikaturu Nejvyššího soudu (zejména v části odůvodnění jednotlivých bodů valné hromady nebo členské schůze v závislosti na jejím konkrétním programu) a zajistit bezvadný průběh jednání nejvyššího orgánu včetně řádného sepsání zápisu z něj.

To zahrnuje i korektní vypořádání všech žádostí o informace (případně žádostí o vysvětlení), které jsou taktéž silným nástrojem společníků pro získání informací, které se později mohou snažit využít ve svůj prospěch. Je tedy třeba vždy ze strany korporace detailně prověřit, zda má případně právo požadované informace minoritním společníkům neposkytnout. To se zpravidla posuzuje podle toho, na kolik souvisí takové informace s činností korporace, nebo jestli třeba nejde o utajované informace podle zákona.

Pokud taková příprava v korporaci neproběhne, může se snadno stát, že profesionální minoritní společník se zkušenostmi z desítek jiných valných hromad nebo členských schůzí dokáže svého postavení využít ke způsobení vážné újmy korporaci a tuto nakonec i „násilně“ převzít. V praxi navíc pozorujeme, že toto téma opět začíná po trhu nabírat v posledních měsících a letech na síle. Nelze tedy než doporučit opevnit předem korporaci vhodným nastavením právních dokumentů, a připravit se tak včas na případný útok nájezdníků.