Odzvonilo časům, kdy se korporátní akvizice v Čechách a na Slovensku mohly těšit z jednoduchého regulatorního prostředí. Rozšířila se totiž možnost úřadů kontrolovat transakce, a to nejen s ohledem na hospodářskou soutěž, ale také při kontrole zahraničních investic a podpory ze strany cizích států.

Za nedodržení požadavků regulace hrozí finanční sankce, ale také zákaz akvizice.

Do roku 2021 se režim kontroly korporátních transakcí, včetně akvizic v EU, pyšnil tím, že byl předvídatelný. Povinnost oznamovat spojení měly u transakcí ty firmy, které naplnily snadno ověřitelná kritéria na základě ročních obratů. V únoru 2021 ale v případě Illumina/GRAIL učinila Evropská komise průlomový krok, když přistoupila k šetření transakce jen na základě žádosti soutěžních úřadů členských států podle tzv. nizozemské klauzule.

Případ Illumina/GRAIL byl specifický v tom, že kupovaná společnost GRAIL, americký biotechnologický startup pro včasnou detekci rakoviny z krve, neměla v době transakce vyvinutý produkt a v EU negenerovala žádný obrat. Nesplňovala tak oznamovací kritéria ani členských států, ani komise. Komise přesto vyzvala úřady členských států, aby o prošetření transakce požádaly, a tomu několik z nich vyhovělo. Komise pak v následném šetření transakcí nejen zakázala, ale společnosti Illumina uložila pokutu 432 milionů eur za porušení zákazu realizovat transakci bez jejího povolení.

To je ve zkratce případ, který ukázal, že komise může prošetřovat jakoukoli transakci, a to bez ohledu na to, zda naplňuje či nenaplňuje oznamovací kritéria. A nejen to – v případě, že se komise rozhodne prošetřovat a transakce se bez jejího povolení realizuje, stranám hrozí milionové pokuty. Účastníci transakcí by tak měli zkoumat možné dopady spojení i u transakcí, které nenaplňují oznamovací kritéria.

Zahraniční investice pod drobnohledem

Změny nastaly i u kontroly a prověřování zahraničních investic. Podle nového režimu v Česku a na Slovensku musí investoři ze zemí mimo EU dotčeným ministerstvům (v Česku ministerstvu průmyslu a obchodu a na Slovensku ministerstvu hospodářství) oznamovat akvizice společností působících v oblastech národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Za zahraniční investory se přitom považují nejen osoby se sídlem mimo EU, ale i EU osoby, které kontrolují osoby se sídlem mimo EU.

V oblastech – jako například kritická infrastruktura, kritické informační systémy, nebo široce definovaná výroba a vývoj produktů s možným vojenským použitím – vzniká notifikační povinnost pro zahraniční investory už v případě nabytí 10 % hlasovacích práv (tedy účast mnohem nižší, než je typicky vyžadovaná pro notifikace soutěžním úřadem).

Zahraniční investoři tak musí při každé transakci v Čechách a na Slovensku důsledně zvážit, zda nemají povinnost transakci oznámit příslušným úřadům. Pokud spadají do vyjmenovaných oblastí, měli by pak počítat s několikaměsíčním, informačně náročným notifikačním procesem a musí zároveň pod hrozbou vysokých pokut s realizací transakce počkat na povolení ministerstva. Zahraniční investoři můžou oznámit transakci úřadům, i když oznamovací povinnosti nepodléhají. Pokud tak neučiní, nedostanou sice pokutu, ale vystavují se riziku, že ministerstva otevřou řízení z úřední moci a transakci zakážou zpětně.

Navíc, letos začalo platit i nařízení Komise o kontrole zahraničních subvencí, které má také zásadní dopad do realizace transakcí. Nařízení se týká primárně veřejných subvencí u korporátních transakcí a veřejných zakázek. Regulace počítá s povinným oznámením transakce komisi v případě: kdy jeden z podnikatelů, kteří se transakce účastní, nebo zakládaný společný podnik působí v EU a jejich celkový obrat přesahuje 500 milionů eur; a zároveň kdy podnikatelé, kteří se transakce účastní, obdrželi v předchozích třech letech finanční příspěvek od cizího státu nebo jím ovládaného podniku přesahující celkovou výši 50 milionů eur. To umožňuje posuzovat i subvence poskytnuté podnikům nečlenskými státy, třeba USA, Spojeným královstvím, Švýcarskem nebo Čínou.

Pokud transakce naplní uvedená kritéria, podléhá oznamovací povinnosti komisi, a to v režimu, který je velmi podobný kontrole spojování podniků z pohledu soutěžního práva. I na to je tedy třeba myslet, když uvažujete o spojení dvou podniků.

Náš tým se dlouhodobě specializuje na soutěžní poradenství při transakcích a analýzách veřejných podpor (evropských i zahraničních). Za krátkou dobu účinnosti českého a slovenského režimu prověřování zahraničních investic už máme zkušenosti s řadou notifikací. Máme detailní know-how a umíme poradit jako one-stop shop – ve všech oblastech regulace souvisejících s akvizicemi.