Že se vaše firma v žádném případě nemůže zaplést do podvodu s DPH? Možná netušíte, že na to vlastně stačí, když jeden článek dodavatelského řetězce neodvede DPH a následně se zjistí, že jste nebyli při prověřování obchodních partnerů dostatečně obezřetní. A průšvih je na světě. Finanční úřad pak po vás může chtít doplatit DPH, které potenciální podvodník neuhradil. Jak se tedy efektivně bránit nevědomému zapojení do podvodů s DPH?

Podle nejnovějších odhadů Europolu jsou podvody s DPH nejvýnosnějším trestným činem v EU, který členským státům ročně způsobí daňové ztráty ve výši přibližně 50 miliard eur. Často to ale mohou být případy, které by čekal málokdo. Typická reakce postižené firmy bývá následující: „Jsme špičkou v oboru v České republice, v Německu, ale i ve Spojených státech, kde sídlí mateřská společnost. Mezi základní hodnoty firmy patří morální integrita. Řádně a včas plníme závazky vůči zákazníkům, zaměstnancům, obchodním partnerům a státu. O to více nás šokovalo podezření finančního úřadu, že jsme se stali součástí podvodného řetězce na DPH.“

To přitom není vůbec nereálný případ. Obětí nevědomého zapojení do podvodu na DPH se může stát prakticky každá firma, která nevěnuje dostatečnou pozornost důslednému nastavení kontrolních mechanismů ve vztahu k dodavatelům a obchodním partnerům. A bohužel z daňových due diligence, které provádíme, a i z našich jednání s finančními úřady v rámci daňových kontrol víme, že se firmy často prevencí příliš nezabývají.

Finanční úřad zjišťuje v rámci takzvaného vědomostního testu, jestli jste mohli nebo i měli o případných podvodech vědět.

V případě podvodů na DPH hovoříme o situacích, kdy dodavatel zboží nebo poskytovatel služeb v rámci dodavatelského řetězce neodvede DPH státu tak, jak požaduje zákon. Pokud společnost nepřiznala nebo neodvedla DPH ve správné výši, začne finanční úřad podnikat kroky k tomu, aby DPH řádně doměřil a zajistil uhrazení nedoplatku.

V rámci šetření finanční úřad zároveň zjišťuje, jestli se jedná o pochybení na straně plátce nebo jestli nešlo o cílený podvod na DPH. V takovém případě totiž pak hrozí zpochybnění nároku na odpočet DPH u dalších společností v rámci dodavatelského řetězce.

Spousta otázek, na které je třeba znát odpovědi

Na scénu pak přichází takzvaný vědomostní test (tzv. Kittel test), který má odhalit, na kolik mohla daná společnost o podvodech vědět. Pokud správce daně pojme podezření, že firma sice své povinnosti v oblasti DPH plní řádně a včas, nicméně se mohla stát součástí podvodného řetězce na DPH, zpravidla ji vyzve, aby mu odpověděla na otázky ohledně jejího obchodního partnera, většinou dodavatele, který DPH neuhradil.

Například: Kdo inicioval spolupráci s dodavatelem; zda se zástupci firmy seznámili s dodavatelem osobně; jestli historie dodavatele a jeho zázemí (umístění sídla, prostory k podnikání, kvalifikace zaměstnanců atd.) odpovídá sjednanému obchodu; kdo odsouhlasil cenu za plnění; proč je daná cena příliš nízká, nebo naopak vysoká; jak se hradily faktury za dodané zboží nebo poskytnuté služby; jestli firma ověřovala, zda je dodavatel vedený jako nespolehlivý plátce, a podobně.

Všechny tyto dotazy jsou součástí zmiňovaného vědomostního testu a pracuje s nimi nejen český správce daně, ale i Nejvyšší správní soud a Soudní dvůr EU (SDEU), který se podvody na DPH opakovaně zabýval a jehož závěry jsou pro posuzování obdobných případů klíčové.

Důkazy na stůl

Podle SDEU má finanční úřad právo, a dokonce povinnost nárok na odpočet DPH odepřít, pokud se prokáže, že k jeho uplatnění došlo podvodem. Nárok na odpočet daně tedy úřad může odepřít, nejen když se úniku na DPH dopustil samotný plátce, ale i pokud se prokáže, že plátce, který přijal zdanitelné plnění ve formě dodávek zboží nebo služeb, věděl nebo měl vědět, že se jejich pořízením účastnil plnění, které bylo součástí úniku na DPH.

Stačí tedy, aby se podvodu na DPH dopustil dodavatel či jiný subjekt v rámci dodavatelského řetězce a podezření může padnout na další společnosti, které se do obchodu zapojily. Zde je třeba zdůraznit, že se podvod s DPH může odehrát jak v předcházející části, tak v části následující v rámci dodavatelského řetězce. Nárok na odpočet DPH odepře finanční úřad i v situaci, kdy plátce neměl z podvodu žádný prospěch, nicméně napomáhal pachatelům tohoto úniku DPH (ať už vědomě, nebo nevědomě) a stal se jeho spolupachatelem.

Je ale na finančním úřadu, aby prokázal, že jste o podvodu mohli vůbec vědět. Na obranu plátců totiž SDEU opakovaně potvrdil, že není možné sankcionovat plátce, který nevěděl nebo nemohl vědět, že došlo k daňovému úniku. Samotná skutečnost, že se podvod na DPH v rámci dodavatelského řetězce stal, nebo že se členové dodavatelského řetězce znali, nebo že byl dodavatel označen za nespolehlivého plátce, nepředstavuje ale dostatečný důkaz. Pokud bychom ale hovořili o kombinaci podobných zjištění, situace by byla zcela jiná.

Důvěřuj, ale prověřuj

Na jedné straně je tedy na daňových orgánech, aby právně dostačujícím způsobem prokázaly existenci objektivních okolností, na základě kterých se lze domnívat, že se plátce dopustil úniku na DPH nebo o něm věděl či měl vědět. Na druhé straně vy byste měli zase prokázat (a být na to také připraveni), že jste vynaložili řádnou péči, kterou lze požadovat, abyste zabránili svému byť nevědomému zatažení do podvodu na DPH. To znamená, že jste si své obchodní partnery řádně a opakovaně prověřili a ujistili se o jejich věrohodnosti.

Pokud existují náznaky daňového úniku, nebo se jedná o oblast podnikání, která je často ohrožena daňovými podvody, lze od osoby povinné k dani v souladu se stávající judikaturou očekávat resp. požadovat zvýšenou obezřetnost. Správce daně nicméně nemůže od plátce vyžadovat, aby prověřoval své obchodní partnery tak důkladně, jak to může učinit on sám. Nemáte tedy jako plátce povinnost prověřit, že je dodavatel v postavení osoby povinné k dani, zda má k dispozici dané zboží, splnil své povinnosti ohledně podání daňového přiznání a úhrady DPH a podobně.

Vědomostní test není v žádném případě pouze teoretickou disciplínou. Finanční úřady velmi aktivně s institutem znalostního testu pracují a setkali jsme se s případy, kdy se řešilo doměření daně i v řádech stovek milionů Kč.

Vědomostní test, o kterém se neví

Z praxe za posledních pět let můžeme potvrdit, že většina podnikatelů o existenci tzv. vědomostního testu neví, a nemají tudíž ani povědomí o souvisejících požadavcích na implementaci procesů a kontrolních mechanismů při uzavírání významných obchodů. Většina tak žije v nevědomosti a myslí si, že jedinou hrozbou v oblasti DPH je ručení za daň ve vazbě na institut tzv. nespolehlivého plátce. Ručení za daň a tzv. vědomostní test jsou ale dva zcela nezávislé instituty, které v daňovém právu, judikatuře a stávající správní praxi existují zcela odděleně a každý plátce musí být schopen se vypořádat s nástrahami obou těchto institutů.

Naše zkušenosti za poslední roky rovněž jasně potvrzují, že tzv. vědomostní test není v žádném případě pouze teoretickou disciplínou. Finanční úřady velmi aktivně s institutem znalostního testu pracují a my jsme se setkali s několika případy, kdy se řešilo doměření daně i v řádech stovek milionů Kč.

Pravidly k prevenci

Jak tedy můžete ideálně takové riziko snížit? V první řadě byste měli mít ve firmě řádně nastavené interní kontrolní mechanismy k prověřování obchodních partnerů. Jejich součástí je soubor prověřovaných informací o obchodních partnerech, který by měl být zpracován na počátku spolupráce a následně pravidelně aktualizován a archivován. Nastavte si také předem ve firmě plán dalšího postupu pro situace, kdy zjistíte, že jsou někteří z obchodních partnerů (nebo přímo obchodů) rizikoví.

Když totiž riziko identifikujete, ale nepřijmete žádná opatření, výrazně se zvyšuje riziko, že vám finanční úřad nárok na odpočet DPH odepře. Nepodceňujte tedy archivaci příslušných dokumentů a informací pro případ budoucí komunikace se správcem daně.

První přichází do styku s obchodními partnery zpravidla obchodní oddělení. Předpokladem budoucího úspěchu je proškolení zástupců tohoto oddělení, případně i jiných zaměstnanců, kteří přicházejí s dodavateli a odběrateli do kontaktu. Všichni tito zaměstnanci by měli znát rizika, která souvisejí s potenciálním podvodem na DPH, a měli by být schopni identifikovat indicie, které mohou budoucí podvod odhalit. Je nasnadě, že finanční oddělení v tomto nemůže zůstat osamoceno, jelikož se dostává často k některým informacím v omezeném rozsahu nebo se zpožděním.

Nechte si také prověřit vzory smluvní dokumentace. Měly by obsahovat příslušná ustanovení, která vám umožní podniknout preventivní opatření v situaci, když zjistíte jakékoli riziko v rámci dodavatelského řetězce. Patří sem například možnost zajištění DPH na účet správce daně. Ověřte si také, jak máte nastavené procesy uzavírání významných zakázek s ohledem na prověřování znaků typických pro transakce zasažené daňovými podvody.