V zahraničí dlouhodobě sledovaný trend přesunu majetku do rukou žen se dle analýzy NextŽeny začíná projevovat i v českém a slovenském prostředí a v nadcházejících letech se dá očekávat jeho pokračování. Pro řadu žen se aktuálně stává nebo v blízké budoucnosti bude velkým tématem či výzvou správa i efektivní využívání vlastního majetku. Už nyní proto vnímáme otázku ženského vlastnictví a nástupnictví jako zásadní.

Ženy a jejich majetek ve světě

Ženy jsou stále významnější ekonomickou silou. Studie společnosti Boston Consulting Group (BCG) uvádí, že v posledních letech globálně roste majetek žen rekordním tempem – ročně narůstá celosvětově o 5 bilionů dolarů. V roce 2020 tak kontrolovaly ženy 33 % celkového globálního osobního investovatelného majetku a předpokládá se, že do roku 2025 se tento podíl zvýší na 35 %.

Ekonomický potenciál

Pokud ženy budou mít nadále příležitost přispívat k ekonomickému růstu a prosperitě společnosti i možnost naplno se zapojit do pracovního procesu a dojde-li ke snížení genderových nerovností na pracovištích, pak by se podle studie společnosti Citibank v průběhu jednoho až dvou desetiletí mohlo zvýšit HDP vyspělých ekonomik přibližně o 6 %. Analýza společnosti McKinsey & Company z roku 2021 pak uvádí, že lepším využitím ekonomického potenciálu žen by se do roku 2030 mohlo HDP Česka a Slovenska navýšit zhruba o 8 %.

Nejbohatší ženy

Počet movitých žen v České republice roste. V žebříčku sestavovaném časopisem Euro se v roce 2021 počet žen v první stovce nejbohatších lidí v Česku v porovnání s rokem 2017 zdvojnásobil, a to ze tří na šest žen. Hodnota majetku žen v těchto žebříčcích také významně narostla; zatímco v roce 2017 měly ženy v první stovce nejbohatších lidí v Česku v rukou majetek v hodnotě skoro 30,5 miliard korun, v roce 2021 už to bylo téměř desetkrát víc – 290 miliard korun.

Vzdělání – klíč ke kariéře

Vyšší vzdělání znamená vyšší šanci na kariérní postup. V posledních 30 letech počet žen s vystudovanou vysokou školou podle údajů ČSÚ stoupá a od roku 2014 počet žen s vysokoškolským diplomem převyšuje počet vysokoškolsky vzdělaných mužů. V roce 2030 by pak mělo být v Česku podle statistických predikcí více než 1 140 000 žen s vystudovanou vysokou školou. Oproti tomu stejně vzdělaných mužů bude v roce 2030 o 17 %, respektive o 190 tisíc méně.

Ženy v čele

V roce 2021 se podle analýzy výzkumné agentury SC&C celkově zvýšil počet ekonomicky aktivních žen a zvyšuje se i absolutní počet žen na manažerských postech. Na vedoucích pozicích v soukromém sektoru, tj. na pozicích CEO, předsedkyň, prezidentek nebo členek představenstva, bylo v roce 2021 35,6 % žen. V rámci ekonomicky aktivních obyvatel se počet žen na nejvyšších pozicích od roku 2015 do současnosti zvýšil o 3 % a do roku 2030 by podle agentury SC&C jejich počet mohl narůst o další 3 %.

Podnikavé ženy

V České republice také roste počet žen, které mají živnostenské oprávnění. Za posledních pět let je jich o 7 % více, celkem více než 750 tisíc. Do roku 2030 by se tento počet mohl podle prognóz SC&C zvýšit přibližně o dalších 11 %, na více než 850 tisíc žen. Ženy vylepšují své ekonomické postavení také díky zvyšovaní mezd a platů. I když je stále značný rozdíl v odměňování žen a mužů, pay gap se v posledních letech procentuálně snižuje. U mediánových mezd v období 2011 až 2021 narostly mzdy mužů o 52 %, u žen však hodnoty rostly ve stejném období ještě rychleji, a to o 62 %. Ve skutečnosti tedy ženy svou situaci zlepšují a tempo růstu jejich mezd je o něco vyšší než u mužů.

Ženy investorky

Zahraniční studie upozorňují, že ženy a muži přistupují k financím a správě majetku odlišně. Ženy neinklinují k rizikovým investicím a upřednostňují spíše konzervativnější ochranu kapitálu, spravují tak svá aktiva prostřednictvím pasivních investičních strategií. Investují dlouhodobě a v souladu se svými cíli a názory. Ve svých investicích zohledňují například environmentální, sociální a správní aspekty. V České republice ani na Slovensku se ovšem specifickému přístupu žen a mužů k vlastnictví a správě majetku dosud komplexněji nevěnoval žádný průzkum. Na úvodní studii NextŽeny proto v roce 2023 naváže průzkum pro Českou republiku i Slovensko, který se zaměří na tendence a rozhodovací procesy žen a mužů přímo související se správou jejich majetku.

Delší život

Významný vliv na přesun bohatství do rukou žen má také demografie. Z dat ČSÚ totiž vyplývá, že se ženy v České republice dožívají stále vyššího věku a v průměru přežívají muže o 6 let, v roce 2030 by se měly dožívat dokonce o 7 let více než muži. Manželky jsou oproti mužům také v průměru o 2 roky mladší, což ještě zvyšuje rozdíl v délce života partnerů. Je tak vyšší pravděpodobnost, že po smrti partnera či manžela přejde majetek do jejich rukou. Vedle dědictví po manželovi dědí ženy majetek a peníze také po svých rodičích.

Dědictví

Smrt a dědictví jsou zásadními životními milníky, při kterých dochází k jednorázovému transferu významného objemu majetku. V případě, že neexistuje závěť nebo dědická smlouva a manželé nemají nijak upravené rozdělení majetku, postupuje se při vypořádání dědictví podle zákona. Ve většině případů tak majetek přechází na dědice z první třídy, kam se řadí manželky nebo manželé a také děti. Ti všichni si dědictví dělí stejným dílem. V případě manželství se majetek vypořádává nejprve v rámci společného jmění manželů (SJM) a do dědictví spadá jen ta část majetku, která patřila do výlučného vlastnictví zemřelého.

Jak se dědí

Jak se tedy v případě dědictví dle zákona postupuje? Názorně to můžeme ukázat na modelové rodině Boháčových. Pan Boháč má podle statistik o 2 roky mladší manželku a 2 děti (dceru a syna). Podle předpokladu, že muži umírají mladší než ženy, zemře pan Boháč nejspíše o 8–9 let dříve než jeho manželka. S manželkou nepodepsal žádnou předmanželskou smlouvu, nemají ani smlouvou upravené majetkové poměry v rámci společného jmění manželů (SJM) a nesepsali ani žádnou závěť. Majetek by se pak při dědictví v rámci SJM nejprve dělil na poloviny. Manželce by zůstala její polovina SJM a druhá polovina po panu Boháčovi by se pak vypořádávala v rámci dědictví a rozdělila se rovným dílem mezi paní Boháčovou a každé z dětí. Ve výsledku tak z majetku připadnou paní Boháčové 4/6, synovi 1/6 a dceři také 1/6.

Ženské nástupnictví

To, zda bude v českém i slovenském prostředí téma přesunu majetku do rukou žen v následujících letech relevantní, ověřuje ve studii model dědictví dle zákona u skupiny vlastníků největších rodinných firem a nejbohatších Čechů a Slováků. Tým HAVEL & PARTNERS specializovaný na služby privátním klientům připravil detailní analýzu jejich majetkových a rodinných poměrů a následně namodeloval, jak by vypadal tzv. náhlý přechod majetku z generace na generaci v případě aplikace zákonných pravidel. Nyní nominálně vlastní většinu majetku muži, model transferu majetku při případném dědictví dle zákona nicméně ukázal, že v budoucnu by mohlo dojít u zkoumaných cílových skupin k přesunu 48 % až 70 % bohatství do rukou žen. Ačkoli jde o čísla vypovídající jen o konkrétních omezených skupinách a zohledňující pouze přesun majetku dle zákona, výsledky naznačují, že je nutné o ženách uvažovat jako o případných nástupnicích současných vlastníků.