Novela energetického zákona, tzv. Lex OZE II, má od července 2024 v Česku zavést komunitní energetiku. Co tato změna přinese? Možnost sdílet elektřinu třeba s rodinou, mezi sousedy nebo i v rámci obce, která může posílat elektřinu například do školy nebo dalších obecních budov. Jak prakticky na to?
Již 1. července 2024 má nabýt účinnosti stěžejní energetické téma – sdílení elektřiny, které má být výrazným krokem k decentralizaci a energetické soběstačnosti. Nelze ale vyloučit, že sdílet elektřinu bude nakonec fakticky možné až později v průběhu léta. Důvodem je potřeba dalších kroků navazujících na novelu (např. schválení Řádu datového centra ze strany Energetického regulačního úřadu), jež jsou pro hladké započetí sdílení elektřiny nezbytné.
Co je sdílení elektřiny?
Princip sdílení elektřiny je jednoduchý. Každý subjekt, jenž ve své výrobně elektřiny (např. střešní FVE) vyprodukuje elektřinu, má možnost ji sdílet do jiných odběrných míst, a to ať už jste fyzická osoba, podnikatel nebo právnická osoba. Můžete tak sdílet vyrobenou elektřinu sami se sebou, v rámci společenství nebo třetím osobám (např. si můžete poslat elektřinu na jinou svou nemovitost, sdílet ji se širší rodinou, se sousedy, v rámci firmy s více pobočkami atd.).
Díky Lex OZE II bude možné sdílet energie vyrobené z vlastních elektráren s jinými osobami.
Pokud vyrábíte elektřinu, máte možnost volby, komu a za jakých podmínek budete svoji vyrobenou elektřinu sdílet, zda ji budete sdílet zdarma, nebo ji budete sdílet úplatně. Celý proces sdílení má být administrativně nenáročný, výhodou má být zejména odbourání administrativní zátěže jak na straně dodavatele, tak odběratele.
Sdílet elektřinu lze z malých výroben na střeše rodinného domu, ale i velkých výroben na střeše průmyslových hal anebo pozemních instalací. Ovšem s tím rozdílem, že menší výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW, které nebudou elektřinu vyrábět k podnikatelským účelům, tj. např. všechny FVE na střeše běžného rodinného domu, jsou osvobozeny od nutnosti získat k výrobě elektřiny licenci.
Při sdílení elektřiny máte také, ať už jako výrobci, tak i jako příjemci, právo využívat distribuční a přenosovou soustavu. To umožní sdílení elektřiny i na dálku – například z vašeho domu na chatu v jiném kraji. Za zajištění přenosu této elektřiny ale budete nadále povinni platit regulovanou cenu za distribuci elektřiny.
Energetický regulační úřad nicméně pracuje na koncepci nového tarifního systému a nových distribučních sazeb a nezbývá tedy než doufat, že k tomu skutečně dojde a dalším výrazným a logickým motivačním nástrojem, proč elektřinu vyrábět a sdílet, budou zvýhodněné distribuční sazby pro sdílenou elektřinu.
Jak to funguje?
Sdílení elektřiny by mělo probíhat v reálném čase, resp. v 15minutových intervalech. Sdílet elektřinu přitom je možné pouze z předávacích míst a do odběratelských míst s instalovaným průběhovým měřením, které je schopné získávat údaje o vyrobené nebo spotřebované elektřině právě v uvedených 15minutových intervalech. V tomto intervalu je zároveň nutné také vyrobenou elektřinu v odběrném místě spotřebovat. Prozatím tedy není možné vyrobit si elektřinu do zásoby (bez využití vlastní baterie). Nemůžete tedy například dodat elektřinu do sítě ráno a čerpat „svou“ elektřinu ze sítě večer či si v létě „odkládat“ vyrobenou elektřinu na zimu.
Již nyní může každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, požádat svého provozovatele distribuční soustavy o instalaci průběhového měření. Provozovatel distribuční soustavy je povinen ve lhůtě 3 měsíců ode dne podání žádosti zajistit instalaci. V případě odběrných míst bez výrobny elektřiny nebo odběrných míst s výrobnou elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW bude instalace a následná údržba provedena na náklad provozovatele distribuční soustavy.
Pro zpracování velkého množství dat, které s sebou sdílení elektřiny přináší, a faktickou možnost fungování celého systému, bylo založeno Elektroenergetické datové centrum. Právě na schválení Řádu datového centra Energetickým regulačním úřadem je pak nehledě na dřívější nabytí účinnosti novely energetického zákona navázáno faktické umožnění sdílení elektřiny.
Pokud chcete sdílet elektřinu, je třeba také u Elektroenergetického datového centra zaregistrovat přiřazení vašich předávacích míst do skupiny sdílení, a to včetně registrace přiřazení způsobu alokace sdílené elektřiny, tedy způsobu rozdělení vyrobené elektřiny mezi odběratele v rámci dané skupiny. Registrace bude provádět datové centrum bez poplatku. Každé předávací či odběrné místo bude ovšem možné přiřadit pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o sdílení mimo společenství nebo ve společenství.
S kým lze sdílet?
Prakticky s kýmkoli – možnosti sdílení elektřiny lze rozdělit do čtyř základních skupin – sdílení mezi vašimi vlastními předávacími či odběrnými místy (neboli sám se sebou); sdílení s třetí osobou; sdílení v rámci společenství a sdílení v rámci jedné společné hlavní domovní pojistkové (kabelové) skříně.
Sdílení sám se sebou
Jako výrobce můžete sdílet elektřinu do různých svých předávacích míst bez ohledu na lokalitu v rámci České republiky. Můžete tedy elektřinu vyrobenou na střeše své chaty v jižních Čechách spotřebovávat během týdne v pražském bytě. Celkově lze takto sdílet elektřinu z výrobny elektřiny až na dalších 10 předávacích míst. Do skupiny sdílení je možné totiž zařadit maximálně 11 předávacích míst včetně výroben elektřiny. Pokud všechnu elektřinu nespotřebujete, můžete nadbytky současně sdílet i s třetími osobami.
Sdílení s třetími osobami
Vyrobenou elektřinu můžete sdílet s třetími osobami – rodinou, přáteli či kýmkoliv jiným bez ohledu na lokalitu v rámci České republiky. Obecně jsou podmínky obdobné jako při sdílení elektřiny mezi vašimi předávacími / odběrnými místy, pouze s rozdílem, že za dodanou elektřinu můžete požadovat úhradu, kterou bude platit odběratel. Výše odměny není regulována a můžete si ji s odběratelem dohodnout, je tedy na vás, na jaké ceně se společně domluvíte, nebo jestli budete chtít třeba v rámci rodiny sdílet elektřinu zadarmo.
Sdílení v rámci společenství
Elektřinu bude rovněž možné sdílet v rámci společenství na to určených – jsou to takzvaná energetická společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje. Elektřinu lze sdílet v rámci společenství opět zdarma, nebo za poplatek. Záleží znovu na dohodě. Typicky může sdílení v rámci společenství například vypadat tak, že obec vyrábí elektřinu ve fotovoltaické elektrárně umístěné na dosud nevyužitých pozemcích a tu pak zdarma sdílí mezi svá další odběrná místa (školy, úřady apod.), případně obec může elektřinu za určitou částku posílat i mezi obyvatele obce.
Taková společenství formálně fungují jako právnické osoby s formou spolku, družstva nebo společnosti s ručením omezeným. Předmětem činnosti má být zejména výroba elektřiny, sdílení elektřiny a zajišťování energetických potřeb členů společenství. Primárním účelem společenství nemá být tvorba zisku, ale zajišťování energetických potřeb členů. Zákon proto v tomto případě omezuje rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů mezi členy na 33 %; u spolků je pak rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů zakázáno úplně.
Z důvodu postupného zprovozňování a zdokonalování datového centra stanoví přechodné ustanovení novely energetického zákona, že v období do 30. června 2026 může skupina sdílení mezi předávacími místy ve společenství zahrnovat nejvýše 1 000 předávacích / odběrných míst nebo výroben elektřiny, a to na souvislém území správních obvodů nejvýše tří obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy. Od 1. července 2026 by pro sdílení elektřiny v rámci společenství neměla být žádná územní ani množstevní omezení.
Sdílení v rámci bytových domů
Poslední možností sdílení elektřiny je v rámci jedné společné hlavní domovní pojistkové (kabelové) skříně. Jedná se zejména o situace, kdy se vyrobená elektřina z FVE na střeše bytového domu dodává obyvatelům bytového domu, tedy bez použití distribuční soustavy. Elektřinu lze takto sdílet úplatně i bezúplatně.
Vyplatí se to?
Ačkoliv primárním účelem sdílení elektřiny nemá být vytváření zisku výrobce elektřiny ani zlevnění elektřiny pro odběratele, nelze finanční stránku sdílení opomenout. Přeci jen to budou v konečném důsledku finanční důvody, které povedou většinu účastníků komunitní energetiky k zapojení se. Stěžejní otázkou tedy je – vyplatí se sdílet elektřinu?
Pokud výrobnu elektřiny již máte, je sdílení přebytků výhodné téměř vždy. Pokud se chystáte teprve vybudovat výrobnu elektřiny, determinuje výhodnost zejména výše investice do vlastní elektrárny a množství elektřiny, kterou jste schopni sdílet, resp. spotřebovat mimo výrobnu elektřiny a snížit tím své náklady na elektřinu, případně prodat elektřinu třetí osobě a realizovat zisk.
Při sdílení elektřiny „sám se sebou“ se ekonomická výhodnost skrývá v současném nastavení trhu, kdy se drobným výrobcům elektřiny zpravidla příliš nevyplatí dodávat elektřinu do sítě. Ceny za přímý prodej elektřiny do sítě jsou většinou minimální. Při přebytku energie (slunečné dny) dokonce výrobci často platí za dodání elektřiny do sítě. Při takovém nastavení je výrazně výhodnější elektřinu vyrobenou na střeše své víkendové chaty přes týden spotřebovávat ve svém bydlišti anebo ji úplatně nasdílet s třetí osobou, než ji prodávat do sítě tak, jak to výrobci elektřiny činí nyní.
Vyrobíte-li více energie, než jste schopni sami spotřebovat, lze elektřinu sdílet s rodinou, přáteli nebo třetími osobami, a to ať už jako aktivní zákazník nebo v rámci společenství. V případě, že se strany chovají racionálně, může být takové sdílení výhodné pro výrobce i odběratele. Výrobce a odběratel si mezi sebou dohodnou cenu, která by se na základě tržních pravidel měla pohybovat ideálně mezi odměnou za dodání do sítě a tržní cenou elektřiny od běžných dodavatelů.